Původy základových psů je věřil stopovat zpátky do Etiopie nebo Southern Sedan. Tam je kresba v egyptské hrobce (4,000BC) to ukazuje Hounda s klesanými ušima a co vypadá, že je hřeben na jeho zádech. Zdá se, že to byl s největší pravděpodobností předek psa, který byl domestikován kmenem Hottentot Afriky.
První zmínky o psovi s obráceně rostoucí srstí na hřbetě pocházejí z Egypta zhruba 4000 lett př. n.l.

Rhodeský ridgeback pochází z Jižní Afriky a byl vyšlechtěn z původních psů používaných africkým kmenem Khon-Khoinů nazývaných též Hotentoty kteří sloužili jako honiči pro lov zvěře. Byli to malý lehcí psi, se vztyčenými boltci typu šensi. Někteří z těchto psů měli na hřbetě obrácený pruh srsti, a tito požívali zvláštní úcty, protože byli považováni za obzvlášť lovecky zdatné.
Zajímavé je, že nejtypičtější znak plemene je bezpochyby mnohem starší, než rhodéský ridgeback sám. Angličan G.M. Theal popsal už roku 1505 psa Hotentotů, lovců zvěře, sběračů plodů a později i chovatelů dobytka z jižní Afriky, z území dnešní Jihoafrické republiky a Namibie, který měl na hřbetě pruh opačně rostoucí srsti.
I v knize známého afrického cestovatele, skotského misionáře D. Livingstona ( v letech 1852 - 1856 prošel jako vůbec první Afrikou od západu na východ, prozkoumal řeku Zambezi a objevil mimo jiné Viktoriiny vodopády, dnes nazývané Mosioatunya (hřmící kouř) a prameny řeky Kongo, která vyšla v roce 1857, je zmínka o psech Hotentotů s pruhem opačně rostoucí srsti na hřbetě a je zde dokonce takový pes vyobrazen.

 

a evropských plemen loveckých psů, která si přivezli přistěhovalci (nejčastěji je zmiňován Bloodhound, Pointr, Německý ohař, Doga, hrt, erdelteriér a skotský jelení pes). K prvním křížení docházelo v průběhu 18. století protože lovečtí psi z Evropy nebyli k lovu vzhledem ke klimatickým poměrům dostatečně vytrvalí a lovečtí hotentotští psi se zase nehodili pro svoji vcelku malou velikost. V 19. století pak křížení pokračovalo mimo jiné i v jižní oblastí dnešní Zimbabwe, tehdejší Rhodesie (od tud Rhodéský). V roce 1922 byl vytvořen první oficiální standard a od roku 1924 je plemeno RR mezinárodně uznané. Do Čech se dostali první rhodéští ridgebackové v roce 1987.

corneliusvanrooyen_vlaam

Cornelius van Rooyen a jeho oblíbený pes Vlaam

  V každé hisotrii rhodéských ridgebacků by neměli chybět tři jména a to Charles Helms, který přivedl psy s ridgem do Jižní Rhodésie, Cornelius van Rooyen, který křížil tyto psy s jeho loveckými psy. Nejvýsadnější místo v historii zaujímá Francis R. Barnes, zakladatel Parent Club v Rhodesii a tvůrce prvního standardu plemene rhodéského ridgebacka v letech 1922-1924.

barnes_at_eskdale

F.C.Barnes na farmě v Eskdale

Hlavním úkolem ridgebacků (nejčastěji pracovali ve smečce dvou až čtyř jedinců) bylo držet v úzkých predátory, obzvláště lvy, dokud nepřišel lovec. Pověra, že ridgebackové lvy zabíjeli, není pravdivá. Při lovu se uplatňovala jejich mimořádná pohyblivost, síla a schopnost pohybovat se stále rychleji a obratně unikat a vyhýbat se lvím drápům. Touto cestou lovu se vyvinul v nesmírně obratného a přitom velmi opatrného psa. Dále se využívali k ochraně domu, pásli dobytek a případně lovili. V dávných dobách byli používáni také jako honiči.

Errol Flynn se svými Rhodézskými Ridgebacky (1939)
Typický "Dog for the Lions" z roku 1923
Nizozemí import z Ermelo, South Africa in 1947